p, t , k: vyslovujeme s přídechem
-b, -d, -g, -v: na konci slova vyslovujeme co nejpečlivěji
(f): vyslovujeme jako š
t(f): vyslovujeme jako č
w: vyslovujeme oběma rty; snažíme se vyslovit u, ale řekneme v
(n): vyslovujeme jako nosové n; v češtině podobná výslovnost např. u slova Hanka
(0): neznělé th vyslovíme tak, že postavíme špičku jazyka mezi zuby a snažíme se říci s
(d): znělé th vyslovíme tak, že jazyk jde mezi zuby a snažíme se říci d
(e): zavřené e je nezřetelná hláska, která je podobná zvuku mezi a a e
ae: otevřené e vyslovíme tak, že ústa otevřeme na a, ale vyslovíme e
:: dvojtečka značí délku samohlásky, nahrazuje čárku nad samohláskou
': svislice označuje přízvuk; u některých víceslabičných slov mohou být i dva přízvuky (není-li přízvuk značen, jde vždy na první hlásce slova)
3: náhrada za znak з